Filiální kostel sv. Rocha

I. Historie místa, kde stojí nyní kostel sv. Rocha

Podle tradice stávala na tomto místě ve Slopném dřevěná kaplička, kterou postavili slopenští křesťané na poděkování za odvrácení morové rány. Kdy to bylo, se nedochovalo. V archivu Kurie Arcibiskupství olomouckého jsou uchovány doklady v latinském textu o obci Slopné tohoto znění: „Občané vsi, zvané Slopna, náležející k újeztské farnosti v době poslední morové nákazy na Moravě roku 1715, když tento zahubil asi 30 osob, dle slibu a se souhlasem nejdůstojnější biskupské konzistoře, zbudovali dle uvedeného úmyslu kapli k poctě sv. Šebestiána a Rocha, patronů proti zhoubnému moru. Obyvatelé této obce – jakým duchem vedeni nevím, po dva roky nyní na mne velmi naléhají a se zápalem touží, aby v uvedené kapli mohli mít aspoň čtyřikrát do roka oběť mše svaté a to v tyto dny:

• V neděli v oktávu svatého Rocha
• V bezprostředně následující den requiem za duše zemřelých, zvláště za ty, kdo v onom moru zemřeli
• Protože v našich horách většinou žijí z chovu dobytka, v neděli po svátku patrona proti moru dobytka – sv. Vendelína, jehož den je v kalendáři uveden 10. července.
• V některý den z prosebných dnů.“
• Ignác Antonín Koboš, farář v Újezdě

Tolik z dopisu faráře. Rozhodnutí konzistoře ze dne 25. března 1750: „Žádosti se vyhovuje. První mše sv. vždy v pondělí prosebných dnů.“ Tato dovolení se udělovala zpravidla na určitou dobu.
Dopisem ze dne 2. července 1784 žádá farář František Toman o prodloužení fakulty sloužení mše svaté ve Slopném. K žádosti uvádí: „Kaple sv. Rocha ve Slopném má úplný inventář pro tyto slavnosti potřebný. Farníci slopenští mají velikou radost z těchto pobožností. Kapli udržují v pěkném pořádku. Kněze a ostatní sluhy honorují dle cynozury a vzorně se při službách Božích chovají.“
Pozdější indult uchovaný v archivu Kapitulní Konzistoře v Olomouci a nyní ve Státním archivu v Olomouci stanoví ohledně konání bohoslužeb ve slopnské kapli:

• Mše sv. ve středu prosebných dnů
• Mše sv. v neděle v oktávu Božího Těla s průvodem
• Mše sv. v neděli po svátku Navštívení Panny Marie
• Mše sv. v neděli po svátku sv. Rocha (16.8.).
• Mše sv. v pondělí po svátku sv. Rocha (zádušní mše sv.)

Z uvedených dokladů je patrno, že mše svaté bylo povoleno sloužit ještě v původní dřevěné kapli od r. 1750. Pro tento účel byl roku 1747, dne 20. srpna posvěcen přenosný oltář. Ostatky svatých mučedníků Inocence a Simpliciana do něj uložil při posvěcení oltáře uložil titulární biskup termopolitánský, prelát katedrálního kostela v Olomouci, infulovaný probošt a arcijáhen brněnský Otto, hrabě z Hungersbachu.
Tyto ostatky svatých mučedníků byly pak uloženy do nového oltáře, pořízeného obětavostí slopenských rodáků žijících v USA, zvláště pak pana Petrů, pocházejícího z domu č.p. 29. Tento oltář byl zbudován v roce 1925 a stál asi 10.000,– Kč.
Letopočet na kamenné tabulce zděné kaple sv. Rocha udává datum 1824, což svědčí o jejím vybudování, resp. dokončení. Stavitelem této kaple byl dle vyprávění nějaký Juřica z Haluzic. Kaple byla kryta původně šindelovou střechou, která byla ještě před první světovou válkou nahrazena zinkovým plechem, v roce 1985 byl tento plech nahrazen plecehm měděným. Kaple neměla vlastní zvonici, malý zvonek byl umístěn v průčelí, v okně štítu nad vchodem do kaple. V roce 1987 byl tento původní malý zvonek nahrazen zvonem větším z Újezda.
Slopenští občané se o kapli po celou dobu pečlivě starali a dle svých možností v jednotlivých obdobích ji také sami udržovali. Kromě výše uvedených pěti mší svatých, které byly slaveny prakticky až do roku 1991, scházeli se věřící do kaple ještě k různým pobožnostem a to v měsíci květnu na májové pobožnosti, v postní době k pobožnosti křížové cesty a o vánocích. Z posleních správců kaple je třeba vzpomenout pana Františka Elšíka, Slopné č. 14, Antonína Váňu, č. 70, Františka Váňu, č 135, Josefa Kováře, č. 109 a Evžena Trunkáta č. 172.

II. 90. léta dvacátého století v historii slopenské kaple

V roce 1991 navštívil duchovního správce v Újezdě P. Jana Můčku tehdejší starosta obce Slopné pan Ing. Antonín Váňa. Při přátelském posezení se zmínil o tom, že by věřící v obci Slopné s povděkem přijali, kdyby mše svatá v jejich kapličce mohla bývat častěji a sice každý týden ve středu. Újezdský farář, kterému v tu dobu přibyla péče o filiální kostel v Drnovicích, jež byl 21. července 1991 slavnostně posvěcen a v němž byly již pravidelné bohoslužby třikrát v týdnu, považoval tento požadavek za vhodný, zvláště když asi po jeden a půl roce působení poznal obec Slopné, kde ačkoliv pravidelné bohoslužby nebyly, měli svou scholu děvčat, i své ministranty, kteří obětavě dojížděli do farního kostela. Pravidelným slavením mše svaté bylo umožněno v kapli uchovávat Nejsvětější svátost oltářní po celý rok. Mše sv. ve středu večer byly hodně navštěvované, vždy byl varhaník, který doprovázel zpěv na harmonium, ministranti a schola. V té době za největší ocenění této služby P. Můčka považuje poděkování zdejší farnice paní A. Hlavenkové, která faráři sdělila, že je šťastná, neboť se dočkala toho, že v jejich obci je v kapličce svatostánek.
Opravdový zájem věřících podnítil P. Můčku k tomu, že rozšířil pravidelné bohoslužby ještě o mše svaté v zasvěcené svátky, které jsou u nás pracovními dny a při některých jiných příležitostech jako je například Popeleční středa.
Zavedením pravidelných bohoslužeb, i když jen v týdnu, se zvětšil provoz v kapli a také nároky na její úklid a údržbu. Správce kaple pan Evžen Trunkát požádal o zproštění této funkce a předal veškerý movitý inventář o který pečoval na faře v Újezdě.

III. Budování kostela

Novým správcem kaple se stal pan František Hlavička ze Slopného č.p. 77. Bohoslužby každou středu večer a zvláště o svátcích jsou hojně navštěvovány. Když byl v roce 1994 do Újezda ustanoven kaplan, konaly se nepravidelně také mše svaté v sobotu večer s nedělní platností. Pro nedostatek místa v kapli museli mnozí účastníci bohoslužeb zůstávat venku, což bylo nepříjemné zvláště v zimě a za deště. Tyto skutečnosti přivedly duchovního správce k úvahám, jak kapli „zvětšit“. Harmonium bylo přeneseno nejdříve pod kůr, pak se uvažovalo o jeho přemístění na kůr. Tehdy Obecní úřad ve Slopném navrhl harmonium odstranit a zakoupil malé jednomanuálové elektrodigitální varhany, čímž se kapacita kaple zvětšila asi o pět osob, což ale zdaleka nestačilo. Nový správce kaple, pan František Hlavička, původním povoláním zedník přednesl zajímavý návrh vybourat průčelní stěnu kaple a prodloužit kapli asi o 8 metrů, případně zakončit zvonicí. Při informování se na Okresním úřadě ve Zlíně u inspektora kultury, zda kaple není památkově chráněná, po negativním zjištění nabídl pan ispektor kultury Radim Vrla, aby studii na rozšíření kaple zhotovil Ing. Meluzin z úřadu hlavního architekta ve Zlíně. Ten vypracoval dva návrhy, jejichž realizací by obec Slopné získala malý kostelík, v němž by bylo asi 150 míst k sezení a 100 k stání. Po delších úvahách, jak z řad věřících, tak obecního zastupitelstva ve Slopném zvítězila varianta jednodužší – ke kapli bude připojena chrámová loď zakončená prostorným kůrem a jednou věží v průčelí, na které by bylo možné umístit čtyři zvony. Projektovou dokumentaci zpracovali manželé Ing. Tabita a Ing. Jan Mikulcovi z Luhačovic.
Obecní úřad na své schůzi dne 5. srpna 1994 rozhodl darovat stávající kapli i s částí pzemku Římskokatolické farnosti v Újezdě, stavbu kostelíka podpořit darem asi 40000 ks starších, ale kvalitních cihel a jiného materiálu, který obec vlastnila z bouračky obecní budovy. Práce začaly v červenci 1995. Většina prací byla vykonána brigádně, především občany ze Slopného. Pomoc neodmítli však ani farníci z ostatních obcí. Dodávku materiálu a některé náročné práce vykonávali pracovníci firmy Stalo Loučka. Stolářské práce – zhotovení oken provedla firma Brtník z Brna, ostatní, dvéře, lavice, zpovědnici zhotovil stolář Josef Machů se synem, z Vysokého Pole. Přáním pana starosty Ing. Váně bylo, aby již o vánocích 1995 byla v kostele půlnoční mše svatá. To však nebylo možné, protože uvnitř kostela stálo lešení, nebyla položena dlažba, ani zazděná okna. Z nové věže však vyzváněl zvon, který byl provizorně upevněn v lešeňové konstrukci.
Kostel byl stavebně dokončen koncem května 1996. Nové zvony z dílny pana Josefa Tkadlece z Halenkova: Maria – naše naděje o váze 240 kg a Josef o váze 180 kg byly v neděli o svátku Seslání Ducha svatého 26. května 1996 otcem biskupem Mons. Josefem Hrdličkou slavnostně posvěceny a tentýž den zavěšeny ve věži. Bylo velmi dojemné, když na závěr mše svaté muzikanti začali hrát děkovnou píseň Bože, chválíme tebe… a z věže poprve zazněl hlas nových zvonů. Dojmy z této události zaznamenal pro farní kroniku místní rodák, syn správce kaple Roman Hlavička: „Slavnostní mše svaté se zúčastnilo asi 700 lidí ze Slopného a okolí. Při uvítání řekl pan starosta Ing. Váňa, že tento den je pro Slopné malým zázrakem. Jistě s tímto výrokem můžeme plně souhlasit, protože rozezvučené zvony nám budou připomínat, že se máme zastavit a v tiché modlitbě si uvědomit, jakou je Bůh pro nás obrovskou nadějí, jistotou a především se v tichu zamyslet nad svým životem, jestli žijeme jenom pro tento svět, nebo dáváme přednosti vyšším hodnotám.“ Otec biskup v promluvě řekl o zvonech: „Když při svěcení se poklepávalo na zvony položené na zemi, byl to zvuk tupý a nejasný. Až se zvony pověsí mezi nebe a zemi tak jejich tóny budou jasné. To samé je i s člověkem, který lpí jenom na pozemských věcech. Jeho život je neúplný a nejasný. Až se člověk pozvedne mezi nebe a zemi a nechá proudit skrze sebe Ducha svatého, tak má jeho život jasné tóny, utváří se podle našeho Stvořitele a jedině tak dostává náš život smysl a cíl.“
Velký zvon Maria – naše naděje daroval kostelu pan Alois Šůstek ze Slopného. Menší zvon Josef byl uhrazen ze sbírek věřících ve Slopném.
Podlaha kostela je pokryta mramorovou dlažbou. Taktéž oltář je mramorový – dar pana Ing. Zdeňka Machů, mlynáře ze Slopného. Lavice v lodi jsou dubové ve stylu lavic, které již byly ve stávající kapli, pořízeny v roce 1989. Ve stejném stylu byly zhotoveny lavice na kůr, smrkové. V obou případech jde vlastně o kombinaci železa a dřeva. Kovové části lavic, jakož i umělecky tepané mříže do oken, dveří a zábradlí před kostelem zhotovil slopenský rodák pan Antonín Belžík č. 143.
Kostel byl posvěcen v neděli 14. července 1996 olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. Datum svěcení bylo stanoveno úmyslně, neboť o druhé či třetí neděli červencové se konala ve Slopném tradiční pouť, která neměla liturgického zdůvodnění. Nyní se o této pouti slaví výročí posvěcení kostela. Titulární slavnost – druhá slopenská pouť se slaví vždy v neděli po svátku sv. Rocha, patrona kostela – po 16. srpnu. Celou slavnost svěcení provázelo nádherné slunečné počasí. Světitel kostela ve své promluvě apeloval na farníky, aby si zachovali stále živou víru jako dosud a kostel, který vybudovali, aby nezel prázdnotou, ale byl i v budoucnu zaplněn. Vysvětlil také význam oltáře, který je středem kostela a také stolem hostiny Páně, k níž jsou věřící zváni. Kostel patří k farnosti újezdské jako filiální a nese titul sv. Rocha, vyznavače. Kromě pravidelné mše svaté ve středu, v pátek a v neděli, zůstaly zachovány všechny pobožnosti, které věřící konávali v původní kapli. Pouze slavnost Božího Těla s průvodem dosud nebylo možné obnovit.
Vysvěcením kostela nekončí starost farníků ani duchovního správce o tento stánek Boží. Ačkoliv ke dni svěcení byl kostel v podstatě dokončen, bylo třeba upravit prostranství před kostelem, položit zámkovou dlažbu, což se uskutečnilo v roce 1997. Vytápění kostela bylo zprvu elektrickými akumulačními kamny. Po zavedení plynu v obci v roce 1999 bylo v kostele zavedeno ústřední vytápění na plyn. V červnu 2000 byly pořízeny věžní hodiny, na které přispěli sponzoři: Lesní družstvo, Singulární společnost, Honební společenstvo, p. Karel Mozgva č. 158, p. Ing. Zdeněk Machů č 148, p. Karel Váňa č. 49 a p. Břetislav Petráš č. 185. Zbývající část byla uhrazena ze sbírek.
V nejbližší době plánujeme přistavět u sakristie kostela menší místnost na úklidové věci a sociální zařízení. V budoucnu se uvažuje vybavit sakristii vhodným nábytkem a postavit varhany. Dosud jsou při bohoslužbách užívány malé jednomanuálové elektrodigitální varhany pořízené Obecním úřadem pro kapli. Ve věži je připraveno místo pro další dva zvony, které mají nést jméno: Roch – velký zvon o váze 320 kg a malý „umíráček“ – Vendelín o váze 110 kg.