Křest
Křest je první ze svátostí. Je to největší dar v životě člověka. Křtem Bůh přijímá člověka za své dítě a vkládá do něho svůj život a zapojuje ho do společenství věřících – církve. Odpouštějí se mu hříchy (u malých dětí dědičný hřích, u dospělých také i všechny osobní hříchy), získává duchovní dary – ctnost víry, naděje a lásky. Pokřtěný má pak právo přijímat další svátosti.
I. KŘEST DĚTÍ DO SEDMI LET
Křest dítěte žádají rodiče či aspoň jeden z rodičů, ne babička nebo dědeček. Křest je rozhodnutím se pro víru a pro život z víry. Proto je nutné, aby aspoň jeden z rodičů byl pokřtěný, praktikující věřící, který je schopen své dítě vést k Bohu slovem i životem. Malé děti se křtí na víru rodičů, kmotrů a víru církve. Před vlastním křtem účastnit se přípravy – rozhovoru o křtu, o víře a životě z víry.
Kmotr musí být praktikující věřící, aby mohl pokřtěného vést v křesťanské životní cestě a pomáhat rodičům v náboženské výchově.
Musí být biřmovaný, pokud žije v manželství, musí být církevně oddaný. Za kmotra nemůže jít člověk, který žije neoddán s partnerem nebo
partnerkou, čili žije vědomě a dobrovolně v těžkém hříchu.
Křest má být ve farnosti, v níž rodiče bydlí. Křtem se totiž pokřtěný přičlení do konkrétní církevní obce, proto se uděluje za přítomnosti věřících farnosti, ve které bude dítě vyrůstat. Pokud bydlištěm žadatelé spadají do jiné farnosti, tak donést potvrzení svého faráře, že souhlasí
se křtem v jiné farnosti.
II. KŘEST DĚTÍ, KTERÉ JIŽ NAVŠTĚVUJÍ ŠKOLU (8 – 15 LET)
Příprava na přijetí svátosti křtu v tomto věku je spojená s přípravou k prvnímu svatému přijímání. Dítě navštěvuje výuku náboženství ve škole a kromě toho se mu dostává katecheze mimo školu na faře knězem. Délku přípravy stanoví kněz podle okolností. O přijetí křtu žádají rodiče dítěte, nebo alespoň písemně dají souhlas se křtem dítěte.
Kmotr musí být stejně jako u novorozeného dítěte praktikující věřící, aby mohl pokřtěného vést v křesťanské životní cestě a pomáhat rodičům v náboženské výchově. Musí být biřmovaný, pokud žije v manželství, musí být církevně oddaný. Za kmotra nemůže jít člověk, který žije neoddán s partnerem nebo partnerkou, čili žije vědomě a dobrovolně v těžkém hříchu.
Svatý křest se uděluje podobně jako u malého dítěte, v odůvodněném případě může být i o velikonoční vigílii.
III. KŘEST DOSPĚLÉHO
Dospělý se musí sám rozhodnout, že chce být křesťanem. Musí poznat pravdy víry a seznámit se s životním stylem katolického křesťana. Za tím účelem absolvuje nejméně jednoroční přípravu (katechumenát) formou osobních a společných setkání. Je vhodné, aby křest přijal o velikonocích. Z rozumného důvodu může být křest udělen i v jinou vhodnou dobu.
Kmotr. Také dospělý má mít, je-li to možné kmotra, který jako u dětí musí být praktikující křesťan, biřmovaný, pokud žije v manželství, tak církevně oddaný. Je vhodné, aby kmotr se podílel na přípravě katechumena především tím, že spolu navštěvují bohoslužby, modlí se, čtou Písmo svaté, katechismus a jinou náboženskou literaturu, čímž jej uvádí do praktického života podle víry.