Postní almužna

Starobylá tradice Postní almužna pomáhá i v současnosti. Lidé se zapojují tak, že si odříkají své požitky či neřesti a za to, co si odřeknou, vloží finanční příspěvek do postní krabičky – tzv. postničky. Peníze potom Charity s farnostmi rozdělí mezi ty, kteří jsou v nouzi. Nejčastěji se jedná o matky samoživitelky, rodiny v tíživé situaci, seniory, lidi s handicapem či lidi bez domova. 

Lidé dobré vůle do postniček vhazují kromě příspěvků i tipy na potřebné, kteří pomoc potřebují, ale z nejrůznějších důvodů si o ni neřeknou. 

Postní almužna pomáhá vládnout duchu nad tělem

Arcibiskup Jan Graubner. Snímek Pavel Langer Křesťanství počítá s tím, že člověk je tělo a duše. Duchovní úsilí proto zapojuje i tělo. Snaha vyjít ze sebe a žít pro Boha a pro druhé nemůže zůstat jen v citu či myšlence, proto konkrétní odepření si nějakého mlsání, jídla či zážitků tělo musí pocítit. Odřeknutí si a šetření pak má smysl, když prospěje druhému, který pomoc potřebuje. Postní almužna pomáhá tomu, kdo se do ní zapojí, pomáhá vládnout jeho duchu nad tělem. Pro ty, kterým pomáhá, je projevem lásky.

 

Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský,
únor 2012

 

Bratři a sestry
Vzhled letošní postní kasičky vyvolává dojem kapek rosy. Vzpomněl jsem si na svou túru hřebenovkou Beskyd, kterou jsem absolvoval za mlada. Určitě jsem si vzal s sebou něco k jídlu, ale nic k pití. Od „smrti žízní“ mne zachránily kapky rosy na jehličkách smrků, které jsem lízal, abych aspoň trochu žízeň zahnal. Vtom jsem si všimnul, že po stezce jde další turista, který mne se zájmem sleduje. Trochu jsem se zastyděl… On mne předešel – a po chvíli chůze jsem zase já zastihl jeho, jak se osvěžuje stejným způsobem. Prostě, příklady táhnou.
Můžeme vidět určitou podobnost mezi kapkami rosy a dobrými skutky, kterými můžeme my osvěžovat druhé. A ty dobré skutky také mohou rozzářit něčí život nebo svět kolem nás
Kolik kapek rosy je potřeba, aby svlažily zemi, kolik je potřeba dobrých skutků, aby byl svět lepší…
Může nás napadnout, že těch pár kapek, které vzejdou z našich drobných odřeknutí, svět nezmění.
Nenechejme se takovými myšlenkami odradit. Matka Tereza jednou řekla: „Sami víme, že to, co děláme, je kapkou do moře. Ale kdyby tahle kapka v moři nebyla, chyběla by tam.“
V kapce rosy se odráží světlo a krásně září všemi barvami; stejně tak je mnoho způsobů („barev“) konání dobra. Může být mnoho možností, co si odřeknout a obnos za odřeknuté vhodit do kasičky. Je jistě mnoho lidí, kteří potřebují pomoc. Kdo to je v mém okolí? Pokuste se, prosím, vhodnou formou sdělit knězi či místní Charitě, pokud ve Vašem okolí je někdo v nouzi. Pomoci a osvěžit realitu těžké životní situace může
i Postní almužna. Nabídnete, prosím, postní kasičky i těm, kteří nyní kvůli pandemii do kostela nemohou chodit.

Přeji Vám a vyprošuji vytrvalost v dobrém.

Mons. Bohumír Vitásek
prezident ACHO